Placená média na internetu? Ale jdětě!

Dnes jsem poslouchal docela zajímavou debatu na BBC, která se celá točila kolem možnosti, že by čtenáři na internetu museli za zprávy v onlinových magazínech a novinách platit. Argumenty byly poměrně jasné – inzerce už není to, co bývala a přeci jen poslat reportéra s fotografem do Ugandy něco stojí. Jenže tak jednoznačná situace rozhodně není.

V reportáži si spousty lidí z vydavatelského byznysu notovaly, že jiná možnost, než placení za články neexistuje. A pokud se podíváme zpět, tak i v polovině letošního srpna se obdobně vyjádřil i Rupert Murdoch, stojící za News Corp, Fox, The Sun, The Times a dalšími médii. Vyplývá z toho však, že za zprávy na internetu se bude během několika let platit? Dost těžko.

Jsem přesvědčen, že proti myšlence platit za obsah novin na internetu stojí dva zásadní faktory:

Zaprvé – v historii neexistuje žádný příklad, kdy by se za něco, co dříve bylo v masovém měřítku zadarmo, mohlo úspěšně platit a zákazníci tento přístup akceptovali. Vzpomeňme si třeba na pokus nahrávacích společností vytvořit nějaký byznysmodel placeného stahování hudby, která posledních pár let byla de-facto na internetu zadarmo, kdy se velmi dobře ukázalo, že jednou otevřenou pandořinu skříňku „služby zdarma“ už nikdy není možné zavřít. Situace s médii je stejná. Lidé si prostě zvykli na dostupnost medií zdarma na internetu a vedle toho placené verze v tištěné formě. Tenhle vůz už nelze zastavit a začít s ním couvat.

Zadruhé – na internetu, obecně v informační společnosti, existuje značný převis nabídky obsahu nad poptávkou. Dobře je to vidět v řadě profesionálních blogů, které fungují bez předplatného, pouze s příjmy z reklamy. Ale lidé prostě rádi zveřejňují své myšlenky na internetu. Včetně lidí, kteří mají opravdu co říci. Stejně tak vysílá spousta televizních stanic žijících jen z reklamy. A pokud budou existovat „prémiová“ placená média a vedle toho regulérní neplacená, systém nemůže fungovat. Navíc vedle komerčních médií budou stát média veřejnoprávní, u nichž by princip placeného přístup byl velmi obtížně politicky realizovatelný. Poslat zpravodajce do Ugandy sice stojí dost peněz, ale napsat článek o novinkách v oblasti nátěrových hmot, který ovšem klidně může mít stejnou čtenost, stojí radikálně méně.

Jsem tedy pevně přesvědčen, že masivní přechod od bezplatného zpravodajství a internetu ke zprávám, za něž bude třeba platit, není na pořadu dne ještě dobrých pár let. Tím ovšem nechci říci, že se byznysmodel vydavatelů a mediálních domů nebude měnit.

Média mají celou řadu možností, jak mohou vytěžit ze svých čtenářů další zisky prostřednictvím dat o jejich chování, zvycích a postojích, čímž zadavateli reklamy mohou umožnit chirurgicky přesné cílení reklamy. To všechno si lze představit.

Stejně tak je možný nástup nových, superprémiových médií, která mimo samotné informace přinesou i další přidanou hodnotu čtenáři – účast v zajímavých soutěžích, pozvánky na akce, možnost stažení dodatečného obsahu, ať už jde o obrázky, videa nebo filmy.

Ale představa, že současná mainstreamová média, s úrovní a kvalitou zpráv, jaké dnes poskytují, budou placená, patří do říše mediálního sci-fi.

Nejnovější příspěvky v Názorech

9. 10. 2013, Lukáš Erben

Jste pod tlakem velkých prodejců? Zkuste si najít svou niku!

Niky jsou obecně velmi dobrou strategií menších konkurentů na trhu, kde dominují velcí hráči. Proto jsme se na tuto problematiku zaměřili.

2. 7. 2013, Tomáš Bučina

Náš rozhovor o úspěšných značkách v časopise Ekonom

15. 4. 2013, Tomáš Bučina

Jak zatočit korporátní tanker smykem

28. 1. 2013, Lukáš Erben

Tři pravidla pro úspěšný rozjezd prodeje

16. 1. 2013, Tomáš Bučina

Kouzlo křepčícího Korejce

Provocado - outsourcovaný marketing

Přihlásit se

Přihlášení klienta

[login-with-ajax]